Zobrazují se příspěvky se štítkemjablka. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemjablka. Zobrazit všechny příspěvky

26. září 2014

Dýňovo-jablečné muffiny



Inspirace: minimalistbaker
Hodnocení: 4/10

Recept:
1 hrnek dýňového pyré (asi půl kila dýně před uvařením)
2 jablka - nastrouhaná na hrubém struhadle
1 a 1/2 hrnku mouky (tentokrát jsem použila klasickou pšeničnou hladkou)
1/3 hrnku ovesných vloček (celých nebo namletých)
1/3 hrnku cukru
1 hrnek rostlinného mléka
1 lžička sody
1 lžička prášku do pečiva
1,5 lžíce pomletých lněných semínek + 4 lžíce vody (připravit předem)
skořice
2 lžíce oleje
skořice - hodně skořice

Jako první si v míse připravte pomletá lněná semínka s vodou - díky tomu pustí vlákninu. Uvařte si dýni a rozmixujte ji na pyré. Ke lněným semínkům přidáme pyré, mléko, cukr a olej. Smícháme a přidáme sypké ingredience - mouku, vločky, sodu, prášek do pečiva a skořici. Jako poslední do těsta přidáme nahrubo nastrouhaná jablka.
Plníme do formiček a pečeme na 180°C asi 25 minut. Jestli už jsou muffiny hotové zkusíme na špejli.


Tohle je, zcela upřímně, trochu zklamání. Chuťově byly muffiny hrozně nevýrazné, rozhodně to chtělo víc skořice, skvělé by v tom bylo asi i koření na dýňový koláč, ale i tak by se nejednalo o ty nejlepší muffiny na světě. Je fakt, že oproti původnímu receptu jsem jablka nevařila předem a nekrájela je na kousky, ale strouhala, což hodně pozměnilo jejich texturu.
Výhodou je, že jsou hodně syté, nevýhodou je, že jsou díky dýňovému pyré vevnitř dost mazlavé, což vede k další nevýhodě...
Nevím kde se stala chyba, jestli je to vlastností surovin nebo jen moje blbé skladování (ačkoliv byly první den při pokojové teplotě a zbytek v lednici), ale zatímco ostatní muffiny vydrží v pohodě několik dní, tyhle byly třetí den nepoživatelné a musela jsem zbytek vyhodit - začaly se jaksi kazit zevnitř, po rozpůlení byly zevnitř tak nějak divně oslizlé a upřímně už ani moc vábně nevoněly.

Z výsledku mám tedy dost rozporuplné pocity. Zaprvé by jim prospělo mnohem víc koření a zadruhé jsou určeny k přímé konzumaci. Až na tyhle dvě věci ale nejsou chuťově špatné a rozhodně ozvláštní klasické muffiny
(ilustrační fotka vnitřku - po upečení)

14. září 2014

Kořeněné jablečné muffiny s tofunézou



Inspirace: můj milovaný irský veganský blog Maple Spice a Chocolate-covered Katie
Hodnocení: 10/10

(Doufám, že jste si všimli, že už mám správné formičky na muffiny!!!! :P)

Přichází podzim a s ním i netrpělivě očekávaná jablečná sezóna. Využijte příležitosti a trhejte, kde se dá - zrovna teď jsou jablka doslova na každém rohu - hledejte chemicky neošetřovaná - na zahrádkách (vašich nebo sousedových :P), zapomenuté jabloně u polních cest a pokud si plody nabité vitamíny vážně nemáte příležitost utrhnout přímo ze stromu nebo je dostat od známých, zajděte si pro sezónní do farmářského obchodu či na trhy, vždyť to stojí pár korun. Ne nadarmo říkaly naše babičky, že jablko denně zahání lékaře.

Tyhle muffiny vznikly tak, že jsem měla už několik dní v lednici načatou skoro celou Tofunézu od Sunfoodu (jen 12% tuku!) a neměla jsem to srdce nechat ji zkazit se.

Suroviny:
(množství na 10 větších muffin)

1 a 1/2 hrnku celozrnné hrubé špaldové mouky (nebo stejné množství bílé polohrubé či hrubé, jen vězte, že bílá mouka by se měla omezovat...víme?)
1/2 čajové lžičky sody
1 čajová lžička prdopeče
1/2 čajové lžičky soli
1/4-1/2 hrnku třtinového cukru (podle toho, jak moc máte rádi sladké)
1 vanilkový cukr
1/2 hrnku rostlinné majonézy - jak jsem psala výše, měla jsem tak 3/4 (možná víc - použijte tedy klidně celou, pokud použijete trochu míň, taky se nic nestane ;)) Tofunézy od Sunfoodu (balení 150g)
1/4 hrnku (50 ml) oleje
1 hrnek nastrouhaných jablek (3 středně velká i se šťávou)
1/4 hrnku (50 ml) rostl. mléka (měla jsem rýžové)
skořice (dle chuti - minimálně ale 1 čajová lžička), 1/4 čaj. lž. muškátového květu, 1/4 čaj. lž. mletého sušeného zázvoru

Postup:

Všechny suroviny smícháme do ne úplně tekuté konzistence, formičky plníme pod okraj. Pečeme 20 minut na 190 stupňů.

Jako výsledek očekávejte vynikající, úžasně nadýchané a lehké muffiny.

B.

7. srpna 2014

Polévka z pečených jablek, celeru a česneku



Inspirace: jamieoliver.com
Hodnocení: 9/10

Tohle je přesně polévka do chladného deštivého dne, kdy je lepší zůstat doma, zabalit se do deky a dát si něco teplého. Proto je to polévka spíše podzimní až zimní, ale když je chuť, jde udělat kdykoliv :)

Upravený recept:

Suroviny:
2 střední celery
3 střední sladká česká červená jablka (ale jdou jakákoliv podle chuti a aktuálních možností)
1 celá palice česneku - rozdělená na neoloupané stroužky
tymián, dobromysl (oregano) - ideálně čerstvé větvičky ze zahrádky (nebo z mrazáku)
1-2 velké cibule
namletá červená čočka na zahuštění (nemusí být)
zeleninový bujón nebo 1 l zeleninového vývaru
pepř, (mořská/himalájská) sůl, olivový olej, sušené červené chilli, citronová šťáva
rostlinná smetana (já měla mandlovou; nemusí být)

Postup:
Jablka nakrájíme na čtvrtky a zbavíme jadřince (loupat nemusíme). Celery očistíme a nakrájíme zhruba na stejné větší měsíčky jako jablka. Kousky vsypeme do pekáče a smícháme se lžičkou olivového oleje. Do pekáče mezi měsíčky přidáme neoloupané stroužky česneku. Na to poklademe celé větvičky bylinek a dáme péct do trouby vyhřáté zhruba na 200 na 20 min - tedy dokud celer a jablko na povrchu lehce nezkaramelizuje a česnek nezměkne. Mezitím si na další lžičce olivového oleje osmahneme na jemno nakrájenou cibuli. Poté k ní přidáme pečené kusy celeru a jablek a ještě lehce osmahneme. Zalijeme vývarem/vodou a přidáme bujón. V této fázi vymačkáme do polévky pečený česnek (pokud je pečený dost, jde opravdu bez většího úsilí "vymáčknout" ze slupky - je nasládlý a moc dobrý, peču ho tak mimo jiné i s bramborami). Ponorným mixérem vše rozmixujeme jak nejlépe to jde, chvilku vám to zabere, ale výsledek stojí za to. Výslednou krémovou polévku můžeme ještě zahustit rozemletou červenou čočkou (ve farmářských obchodech ji občas namelou na přání, vypadá jako jemná oranžová mouka), v takovém případě ještě převaříme. Poté dochutíme solí, pepřem, citronovou šťávou a chilli (v poslední době ho používám nějak moc, do hustých podzimních a zimních polévek se hodí - zahřívají pak ještě víc a jako bonus vám zrychlí metabolismus :)). Může se přidat podle chuti ještě muškátový květ nebo skořice, já je ale nedávám, už by mi to přišlo chuťově moc složité. Na závěr při servírování zakápneme rostlinnou smetanou, je možné ji přidat rovnou do hrnce a zamíchat v polévce, nebo ji můžete vynechat úplně. Ačkoliv celer moc nemusím, v této úpravě si na něm všichni strávníci včetně mé maličkosti pochutnali.

B.